Ignác Oderlický je typický moravský malíř, jehož tvorba pulsuje od polohy takřka lidové až na pokraj oficiálního umění. Žil patrně bez významných styků s uměleckým evropským světem a zůstal tedy ovlivněn pouze ryze domácím prostředím. Není proto divu, že se odvolával k vzoru, který sám považoval ve svém prostředí za nejdokonalejší, k J. K. Handkovi. Snad i podle něho se obracel od olejomalby k fresce - určitá volnost, kterou ostatně freska připouští, pak způsobila, že byl v této malířské oblasti podstatně dokonalejší než v tvorbě závěsných obrazů. K lyrické atmosféře, kterou na plochách stěn rozestřel, vedl ho patrně přirozený smysl, který mu napomáhal překonávat i některé nedostatky ve školení. Pokud získával podněty ve svém okolí, přetvářel je poměrně snadno a nebál se poučení ani od svých současníků. Při zmapování barokní tvorby na Moravě nelze s Oderlickým nepočítat. Jeho dílo má hodnotu a teprve restaurátorské práce časem napomohou vrhnout pronikavější světlo na malířské kvality tohoto moravského umělce.
(Libuše Dědková: Ignác a Jan Oderličtí a Jakub Zink - barokní malíři v Uničově, Sborník Památkové péče v Severomoravském kraji 5, Ostrava 1982)

40. léta 18. stol.: fresková výzdoba kostela Narození P. Marie v Novém Malíně, okr. Šumperk
1746: fresková výzdoba klenby kaple sv. Anny v Horním Městě u Rýmařova
1748: nástěnný hlavní oltář kostela Nanebevzetí P. Marie v Jeseníku nad Odrou, okr. Nový Jičín
1752: fresková výzdoba klenby kostela N. Trojice v Kopřivné, okr. Šumperk
1752: fresky v kapli Narození P. Marie v Trhavicích u Norberčan, okr. Bruntál
(fresky transferovány a částečně osazeny v olomoucké radnici a v kostele P. Marie Sněžné)
1755: fresková výzdoba presbytáře kostela sv. Jana Křtitele v Šumperku (dnes zalíčeno)
1755: fresková výzdoba klenby kostela sv. Barbory v Šumperku