Stern Josef * 7. 3. 1716 v Grazu. Otec řezbář (oltáře, lavice, kazatelny), když zemřel, nechal 4 děti, z nich se Josef a Michal dal na malířství a Johann na sochařství. Matka se brzy provdala za muže téže profese. Takže Josef a sourozenci dostali otčíma, který se choval otcovsky, ale tvrdě. Zejména Josefa měl rád, protože dodával modely oltáře, přesto musel do učení ke známému štafírovi v Grazu - dělal pohůnka, na kreslení měl málo času. Pilně kopíroval a kreslil, studoval kolorit. Po 4 letech jej učitel jejž měl rád a dával mu dělat objednávky i větší oltářní obrazy a prohlásil, že mu denně zaplatí 4 zl. Po 6 letech učení a jeho 18 letech jej vzal mladý umělec z Grazu do Itálie. Tam u různých mistrů za mzdu pracoval, aby mohli v cestě pokračovat. Najednou dostal horečku a mnoho měsíců ležel, v bezvědomí utekl do polí, tam jej našla slovanská žena, putující do Říma. Po zotavení se dostal do Říma, tam několik roků působil. Nakonec se ztotožnil s uměním Solimena. Z Říma navštívil velká italská města a kopíroval mistry. Pak se vrátil a osamostatnil v Grazu. Dělal malířskou práci, vymaloval kapli. Barvy šel koupit do Vídně. Tam se setkal s Leopoldem Dietrichštejnem, který pořizoval svůj dvůr a Sterna vzal jako dvorního malíře. Byl to lidumil. Stern neměl nic na práci v jeho domě, byl ale oblíben. Dostal zakázku oltářního obrazu u sv. Jakuba (později nahrazen obrazem od J. Tomola). Před tím zde byl obraz sv. Jakub od Palka. Dále tam namaloval na římský způsob Poslední večeři. Odlišný je naproti obraz sv. Alžběty. Stern a Maulbertsch byli posláni k arcibiskupovi Eckovi do Kroměříže do nové rezidence. Když arcibiskup v zimě zemřel a nastoupil hrabě Hamilton, který je odvolal a pozval z Anglie Adolfa.
Ti se vrátili a měli jen skicu sálu a chtěli ho uplatnit. Stern byl chvíli bez práce. Maloval Alžbětu pro sv. Jakuba v Brně. Stern dal Maulbertschovi skicu obrazu sv. Alžběty, podle níž Maulbertsch vyhotovil obraz. Prosil Sterna, aby to mohl provést podle vlastní manýry, proto ten kontrast. Hlavní oltář u minoritů v Brně sv. Jana Křtitele. Maloval světce v arabské pustině to znamená v červeném koloritu, velmi drsně a byl sluncem spálen. Ale minoritům se to nelíbilo, zdálo se jim to surové. Nechali obraz odstranit a musel jej přepracovat. Maloval hlavní oltář u františkánů v Brně a všechny boční oltáře až na sv. Antonína. Kapli v ženském klášteře. Knihovnu u kapucínů, u kartuziánů v Brně 12 apoštolů. V několika letech maloval u kartuziánů kapitulní dům, který ale spadl za 3 roky. Na výmalbu nově postaveného pozvali Maulbertsche, ten si přizval Sterna ke spolupráci. U milosrdných bratří namaloval strop, hlavní oltář a boční oltáře jako i zakladatele řádu Jan z Boha, a hraběte z Dietrichštejna namaloval v životní velikosti. Ve špitále tamtéž dějiny evangelia. U dominikánů oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého. V arcibiskupském paláci v Kroměříži knihovnu a v piaristickém kostele v Kroměříži Karla Boromejského a Josefa Kalasánského. V Dürnholz namaloval 4 oltáře, v kostele v Dubu oltářní obraz, v Miloticích také. U minoritů v Krnově ve Slezsku 1766 fresky.
Biografické údaje: + 1. 6. 1775 v Brně. Údaje Hawlika a Wurzbacha jsou nepřesně. Musíme dodat, že maloval oltářní obrazy pro klášterní kostel u sv. Anny ve Starém Brně.
(Zeitschrift des mährischen Landesmuseums v. Prof. Rzehak, C. Schirmeisen, Prof. E. Soffé, IV, Bd. 1. u. 2. H. Brünn 1904, S. 85., materiál poskytla PhDr. Marie Schenková, CSc.)

1751-53: hlavní oltářní obraz v poutním kostele Očišťování P. Marie v Dubu nad Moravou
1757: cykly fresek v piaristickém kostele v Kroměříži
1759-1766: cykly fresek na zámku v Kroměříži (knihovní sály, zámecká kaple)
polovina 60. let 18. stol.: cyklus 12 apoštolů - oleje na plátně, kartuziánský kostel v Brně-Králově Poli
1766: cyklus fresek s náměty ze života P. Marie a Krista, minoritský kostel Narození P.Marie v Krnově
1771: cyklus fresek Oslavy sv. Jana z Boha, klášterní kostel Milosrdných bratří v Brně